Jak postupujete při vypracování firemní finanční analýzy

Stanovte účel provedení finanční analýzy

Cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví firmy a identifikovat její slabé stránky, které by mohly firmě v budoucnu působit menší či větší problémy, a naopak stanovit její silné stránky, o které by mohla v budoucnu opírat svou činnost. K čemu bude finanční analýza sloužit - hlavním finančním cílem bývá zvyšování tržní hodnoty podniku a tedy zvyšování bohatství jeho vlastníků. Dále manažeři mohou preferovat krátkodobé výsledky, podle kterých je posuzována jejich zdatnost a výkonnost. Akcionáři (společníci) mají prioritní zájem o finančně-účetní informace. Zaměstnanci by preferovali rozdělení veškerých přebytků vytvořených podnikem na své mzdy.

Výberte metody a základní zpracování dat:

- Volba vhodné metody analýzy a výběr ukazatelů

- Výpočet ukazatelů

- Hodnocení relativní pozice podniku

Více o cíli finanční analýzy

Kdo je uživatelem finanční analýzy:

- interní uživatelé - manažeři, zaměstnanci, odbory

- externí uživatelé - investoři, banky, věřitelé, obchodní partneři, konkurenti, stát

Více o uživatelích finanční analýzy

Udělejte přípravu a sběr dat o podniku

Kvalita získaných informací se odráží v přesnosti a vypovídací schopnosti výsledků finanční analýzy. Sběr dat by proto neměl být podceněn a měla by mu být věnována patřičná pozornost. Základními daty jsou údaje čerpané z účetní závěrky, z finančních výkazů firmy za poslední roky. Kromě těchto dat se však nesmí zapomínat i na další zdroje:

- rozvaha, výsledovka, výkaz cash flow

- příloha účetní závěrky, výroční zprávy společnosti, údaje z finančního nebo kapitálového trhu

- ekonomická a podniková statistika, podnikové plány, nákladové kalkulace, další podnikové evidence

- zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, komentáře manažerů, odborný tisk, nezávislá hodnocení

- zjištění hodnot o konkurenci a odvětví činnosti

Zdroje dat lze rozdělit na interní a externí:

- interní - účetní výkazy, vnitropodnikové účetnictví, mohou to být i méně oficiální informace, získané například rozhovorem se zaměstnancem.

- externí - informace získané zvenčí podniku. Zprávy odborného tisku, burzovní informace, nezávislá hodnocení, makroekonomické údaje.

Více o finančních výkazech pro zpracování finanční analýzy

Udělejte fundamentální analýzu podniku

Jedná se o prvotní základní kvalitativní analýzu. Nejčastější metodou je zpracování předběžné SWOT analýzy. Východiskem fundamentální analýzy podniku je obvykle identifikace prostředí, ve kterém se podnik nachází.

Analýza SWOT je vlastně analýzou vnitřního a vnějšího prostředí. Vnitřní prostředí určuje silné a slabé stránky firmy. Ty jsou v přímé kompetenci firmy a je tedy možné je poměrně snadno změnit. Druhou rovinou je analýza vnějšího prostředí podniku, které leží mimo kontrolu podniku. Cílem analýzy vnějšího prostředí je určení možných příležitostí pro rozvoj firmy a zároveň identifikace možných rizik, které by rozvoj firmy mohly znemožnit nebo dokonce ohrozit stávající pozici firmy na trhu.

Fundamentální analýza popisuje zejména analýzu vlivu:

- vnitřního i vnějšího ekonomického prostředí podniku,

- právě probíhající fáze života podniku,

- charakteru podnikových cílů.

V následujících krocích finanční analýzy můžete použít program FinAnalysis

jako programového pomocníka pro výpočet kvantitativní, tzv. technické finanční analýzy

Stanovte volbu metod a postupů pro finanční analýzu

Jaká jsou kritéria pro volbu metod?

1) účelnost - Metodu musíme volit tak, aby odpovídala předem určenému cíli, vždy tedy musíme mít na paměti, čeho chceme finanční analýzou dosáhnout.

2) nákladovost - Finanční analýza vyžaduje určitý čas a náklady na kvalifikovanou práci odborníků. Náklady vynaložené na provedení analýzy by měly odpovídat její hloubce a rozsahu, stejně tak jako rizikům spojeným s rozhodováním, které se bude provádět na základě zjištěných výsledků.

3) spolehlivost - Tu můžeme zvyšovat pomocí kvalitního využívání všech dostupných dat. Spolehlivost vstupních informací zvyšuje spolehlivost výsledků analýzy.

Východiskem je detailní analýza účetních výkazů. Ukazatele mohou být extenzitní, charakterizující rozsah (objem) veličiny zpravidla pomocí absolutního čísla, nebo intenzitní, charakterizující míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele využívány podnikem, a jak silně nebo rychle se mění (relativní, poměrové ukazatele).

- extenzivní ukazatele se dále rozlišují na stavové, tokové, rozdílové a nefinanční.

- intenzitní pak na prostý poměr, indexy (bazické nebo řetězové), marginální a senzitivity.

Více o kvantitativní technické analýze

Udělejte horizontální a vertikální analýzu výkazů

Horizontální analýza (analýza vývojových trendů)

- porovnává ukazatele v čase (o kolik % se změnil HV oproti minulému roku. Máme-li dostatečnou časovou řadu, jsme pak schopni vysledovat určité tendence směřování sledovaných veličin (tržby, aktiva, náklady...) a vyvodit patřičné závěry. Změnu lze zobrazit buď jako absolutní hodnotu (rozdíl položky ve 2 následujících letech) nebo jako relativní hodnotu. Již v tomto stádiu analýzy se dají postřehnout momenty, kdy vývoj dvou korespondujících položek se dostává do kolize se známými finančními pravidly - např. že index vývoje dluhů není v náležitém souladu s indexem výsledku hospodaření.

Vertikální analýza (procentní rozbor komponent nebo strukturální analýza)

- zabývá se stupňovitým rozborem jednotlivých složek tvořících jeden souhrnný finanční ukazatel. Tato analýza tak ukazuje podíl jednotlivých položek na jejích agregovaných hodnotách (ve výsledovce např. na celkových tržbách). Z pohledu vertikální analýzy lze pohlížet na celou řadu těchto údajů, například na celkové náklady, celkové výnosy, příjmy, výdaje apod.

Více o horizontální a vertikální analýze účetních výkazů

Udělejte analýzu rozdílových ukazatelů (fondů finančních prostředků)

Jedná se o rozdílové ukazatele, které získáme jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Někdy se označují jako finanční fondy nebo fondy finančních prostředků. Pojem "fond" se ve finanční analýze používá v jiném smyslu než jak jej vymezuje účetnictví, ve finanční analýze se fond chápe jako:

- agregace určitých stavových položek vyjadřujících aktiva nebo pasiva

- rozdíl mezi určitými položkami aktiv a určitými položkami pasiv. Takový rozdíl se obvykle označuje jako čistý fond.

Mezi používané fondy ve finanční analýze patří čistý pracovní kapitál, čisté pohotové prostředky a čisté peněžně pohledávkové finanční fondy.

Více o analýze finančních fondů

Připravte výpočet poměrových ukazatelů (rentabilita, likvidita, aktivita...)

Poměrová analýza je základním nástrojem finanční analýzy. Poměrové ukazatele vznikají poměrem 2 absolutních ukazatelů (např. poměr čistého zisku a tržeb). Výhodou je, že redukují údaje lišící se podle velikosti společností a umožňují mezipodnikové srovnání. Výsledkem poměrové analýzy jsou informace týkající se kapitálové struktury a zadluženosti podniku, schopnosti podniku hradit krátkodobé závazky a využívat efektivně aktiva při podnikové činnosti a schopnosti managementu zhodnotit prostředky vlastníků podniku.

- Říkají vám, zda váš majetek používáte rentabilně, měří efektivnost vloženého kapitálu do společnosti a schopnost vytvořit nové zdroje.

- Počítají likviditu, tedy avizují vám, jak si na tom stojí vaše firma ve vztahu ke svým krátkodobým závazkům, jak rychle jste schopni své závazky splácet.

- Říkají, jak efektivně ve firmě hospodaříte s aktivy (majetkem, pohledávkami, zásobami...), jak dlouho v nich máte vázány finance.

- Přinášejí informace týkající se úvěrového zatížení vaší firmy. Úvěry jsou do určité míry žádoucí, ale nesmíte firmu zatěžovat příliš vysokými finančními náklady.

Jako poměrové ukazatele ve FinAnalysis počítáme ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti a kapitálového trhu.

Více o poměrových ukazatelích

Zpracujte bankrotní a bonitní modely pro celkové hodnocení výsledků

Souhrnnými diagnostickými nástroji finanční analýzy jsou predikční modely finanční tísně. Často též označované jako modely včasného varování. Predikční modely se člení na bonitní a bankrotní. Modely pracují s několika vybranými ukazateli, kterým jsou přiřazeny váhy. Výsledkem modelu je jediná hodnota, která umožňuje hodnocení společnosti. Právě hodnocení na základě jedné výsledné hodnoty je výhodou této skupiny nástrojů. Smyslem těchto modelů je říci, zda je společnost finančně zdravá či nikoliv a zda jí v blízké budoucnosti hrozí nebezpečí úpadku. Pomocí vytvořených vzorců se předvídá, jestli firma přináší zisk či se ubírá spíše k bankrotu. Předpověď bankrotu lze zjistit již několik let před skutečným zbankrotováním.

Bankrotní a bonitní modely byly vytvořeny na reálných datech konkrétních společností v konkrétních zemích a čase. Některé z nich poté podle předpovědí i zkrachovaly.

Velmi užitečné jsou tyto modely pro investora při posouzení koupě akcií či dluhopisů firmy. Modely zahrnují důležité položky jako například aktiva, dluhy, zisk, tržby, závazky a další.

Více o bankrotních a bonitních modelech

Udělejte zhodnocení finanční situace a finančního zdraví podniku

Důležité je vycházet ze skutečných údajů pro jejich následnou analýzu a provedení objektivního rozhodnutí. Toto rozhodnutí však nelze učinit na základě jedné hodnoty či ukazatele. K zajištění komplexního zhodnocení finanční situace podniku je nutné jednotlivé ukazatele a hodnoty sledovat ve vzájemných souvislostech. Srovnávání finančních ukazatelů by mělo probíhat v čase, prostoru a vůči normě.

Výsledky zjištěné finanční analýzou nám mohou poskytnout informace například o tom, zda je podnik schopný ustát svým závazkům, zda má vhodnou kapitálovou strukturu či zda přináší požadovaný zisk. Majitele podniku bude z finanční analýzy nejvíce zajímat návratnost jeho prostředků neboli hodnocení rentability vloženého kapitálu. Věřitelé budou zaměřeni na likviditu svých obchodních partnerů a jejich schopnost splácet závazky...

Z vypočtených výsledků finanční analýzy se odvozuje prvotní interpretace zanalyzovaných dat

a) identifikace modelu dynamiky - analýza vývoje ukazatelů v čase

b) kauzální analýza hodnotící vztahy mezi ukazateli (pyramidální rozklady)

c) korekce a zjištění odchylek

Srovnávací báze výsledků finanční analýzy

- Čas - porovnáváme dosažené výsledky s výsledky minulými a můžeme tak zhodnotit trend růstu či poklesu ve sledovaných oblastech;

- Prostor - porovnáváme dosažené výsledky s výsledky konkurentů podniku;

- Plán - porovnáváme dosažené výsledky s plánovanými hodnotami, posuzujeme vzniklé odchylky a identifikuje jejich příčiny;

- Expertní zkušenosti - tuto bázi používají zejména poradenské firmy či banky, kdy dosažené výsledky porovnávají a hodnotí na základě vlastních (expertních) zkušeností.

Pro další kroky analýzy použijte výsledky z programu FinAnalysis

Doplňte SWOT analýzu o skutečnosti zjištěné kvantitativní analýzou

SWOT analýza je metoda, pomocí níž lze velmi přehledně identifikovat silné a slabé stránky podniku (interní záležitosti podniku) ve vztahu k příležitostem a hrozbám, jejichž původcem je vnější prostředí. Z analýzy účetních výkazů a interpretace jejich výsledků lze vyčíst i silné a slabé stránky firmy.

Do SWOT analýzy vaší firmy po kvantitativní analýze tak možná přidáte další body:

Silné stránky společnosti (Strenghts)

- nízké náklady, rostoucí HV nebo EBIT, správné zdroje financování, finanční síla a zdraví podniku...

Slabé stránky společnosti (Weaknesses)

- vysoké náklady, nízká produktivita, vysoká zadluženost, klesající zisk, klesající objem tržeb, rostou finanční náklady...

Srovnejte vypočtené hodnoty s konkurencí a odvětvím

Výsledek prostorové analýzy obecně říká, jak si vede testovaná společnost ve srovnání s vybranou skupinou společností. Pokud je touto skupinou srovnatelná konkurence, pak lze interpretaci výsledku pozměnit např. na zjištění, jak by si analyzovaná společnost mohla vést, pokud by bylo její hospodaření průměrné v rámci souboru konkurenčních podniků, a zároveň zda jsou její finanční ukazatele z pohledu uživatele finanční analýzy výborné, dobré, průměrné či snad přímo špatné.

Benchmarking může poskytnout měřítka, která srovnávají výkonnost daného procesu (který chceme zlepšit) mezi více cílovými organizacemi. Může popsat mezeru organizace ve výkonnosti tak, jak byla zjištěna srovnáním s identifikovanými úrovněmi výkonnosti. Pomáhá také najít nejlepší praktiky a hybné síly, které vyvolávají takové výsledky, jež bylo možné sledovat během provádění studie. Umožňuje stanovit výkonnostní cíle pro proces a identifikovat oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření ke zlepšení.

Výběr srovnatelných podniků

Po finanční vybereme podniky, které jsou co nejvíce podobné našemu oceňovanému podniku. Srovnatelné podniky se hledají zejména z pohledu produktu, trhu působnosti, konkurence, předpoklad růstu tržeb a zisků atd. Počet podniků by měl být co nejvyšší, aby bylo dosaženo co největší variability, a zároveň takový, aby byly vybrány jen velmi podobné podniky. Zpravidla se doporučuje zvolit si 5–8 podniků. Čím bližší budou podniky oceňované společnosti, tím kvalitnější bude ocenění.

zdroj dat: Veřejný rejstřík a Sbírka listin Justice.cz

Srovnání výsledků firmy s odvětvím

zdroj dat: Finanční analýzy podnikové sféry Ministerstva průmyslu a obchodu

Pro porovnání s českými průměry průmyslových podniků si můžete stáhnout ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu Finanční analýzy podnikové sféry.

Vypracujte doporučení pro zlepšení stavu hospodaření

Na základě získaných poznatků jsou identifikovány nejzávažnější problémy v hospodaření společnosti a vypracována doporučení pro zlepšení současného stavu. Jednou z možností, jak vyhodnotit získaná data, je porovnání s doporučenými hodnotami uváděnými v odborné literatuře. Nevýhodou je, že tyto hodnoty jsou stanoveny pouze obecně. Každý podnik je jiný, každý obor má svá specifika, proto je možné tato doporučení brát pouze jako základ.

Finanční teorie na základě výzkumů a zkušeností finanční praxe také stanovila pro některé ukazatele intervaly, ve kterých by se měly výsledné hodnoty podniku pohybovat. Závěrečný výrok o stavu hospodaření, doporučení pro zlepšení hospodaření firmy, vychází z analýzy ukazatelů a zejména jejich trendů v čase.

Návrhy na dosažení cílového stavu zahrnují např.:

a) variantní návrhy na opatření

b) odhady rizik variantních řešení

c) výběr doporučené varianty

Návrhy na zlepšení zjištěných problémů podniku by měly brát v potaz i ostatní vnitřní faktory podniku. Analýza vnitřního prostředí vytyčuje slabé a silné stránky společnosti. Jde o identifikaci kvality a kvantity podnikových zdrojů a schopnosti a způsobů vytváření jedinečných vlastností podniku, které jsou zdrojem konkurenční výhody.

Pro doporučení na zlepšení hospodaření sledujeme zejména:

- zisk, HV, EBITDA

- vývoj tržeb, vývoj nákladů, vývoj cash-flow

- produktivitu práce

- pokrytí majetku zdroji

- ukazatele rentability, zadluženosti

- výsledek bankrotních modelů

Udělejte odhad budoucího vývoje na základě zjištěných skutečností

Nezbytnou návaznou součástí situační analýzy je predikce budoucího vývoje prostředí. V silné, všudypřítomné konkurenci vítězí ten, kdo nejlépe dokáže předvídat další vývoj. Předvídání neboli predikce budoucího vývoje prostředí je základem tvorby vizí, strategických cílů a strategií, jedním z výchozích předpokladů strategického plánování.

Rostoucí složitost prostředí, ve kterém musí organizace fungovat a prosperovat, vyvolává spolu s měnícími se požadavky zákazníků potřebu vědět, jak se budou vyvíjet klíčové proměnné, na nichž závisí strategie rozvoje a efektivnosti podnikání. Prognóza není v literatuře jednoznačně definována; za společný znak všech definic však lze považovat fakt, že prognóza není jakákoliv předpověď budoucího vývoje, nýbrž předpověď, k níž je přiřazena pravděpodobnost jejího uskutečnění. Sestavení prognózy je zpravidla pracný a náročný proces, pro nějž nelze poskytnout jednoznačný a přesný návod. Smyslem prognózování je především snížení neurčitosti znalostí o budoucnu.

Obvykle se vypracovávají tři typy prognóz:

- vývoj tržeb

- vývoj techniky a technologií

- vývoj lidských zdrojů