Obsah stránky
Ukazatelé rentability (Profitability ratios)
Ukazatelé likvidity (Liquidity ratios)
Ukazatelé aktivity (Activity ratios)
Ukazatelé zadluženosti (Leverage ratios)
Ukazatelé na bázi provozního cash flow (Indicators based on cash flow)
Ukazatelé kapitálového trhu (Indicators of Capital Market)
Poměrová analýza obecně spočívá v porovnávání vzájemných vztahů (poměrů) různých ekonomických dat získaných zpravidla z účetních výkazů firmy. Takto získané veličiny nazýváme odborně poměrovými ukazateli.
Co nám přinášejí poměrové ukazatele používané ve finanční analýze:
Použití poměrové analýzy vám poskytne mnoho čísel a hodnot k porovnání. Tyto hodnoty však samostatně znamenají velmi málo. Místo toho by se hodnoty odvozené z těchto poměrů měly porovnat s jinými údaji, aby se určilo, zda je finanční zdraví společnosti silné, slabé, zlepšuje se nebo zhoršuje.
Porovnání toho, jak se daný ukazatel mění v průběhu času, poskytuje obrázek o tom, jak si společnost vedla během tohoto období. Jaká rizika mohou existovat v budoucnu a jakou růstovou trajektorii pravděpodobně bude ukazatel sledovat. Chcete-li provést analýzu poměru v průběhu času, vyberte si konkrétní finanční ukazatel a poté tento ukazatel porovnejte v nastavených časových intervalech. Poté analyzujte, jak se ukazatel měnil v průběhu času. Zda se zlepšuje, rychlost, s jakou se mění, a zda společnost chtěla, aby se poměr v čase měnil.
V programu FinAnalysis si zjistíte tyto, v následujím textu popsané, poměrové ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti, ukazatele na bázi cash flow a kapitálového trhu.
Rentabilita má mezi ostatními skupinami poměrových ukazatelů výsadní postavení. Mikroekonomická teorie říká, že hlavním motivem firmy vstupu do odvětví je zisk a hlavním cílem pak maximalizace zisku. Proto je hodnocení ziskovosti důležitým měřítkem efektivnosti využívání vloženého kapitálu.
Například výnos na vlastní kapitál ROE by měl být vyšší než výnos z alternativních investic r. Minimální mez určují výnosy dlouhodobých státních dluhopisů. V opačném případě není podnikání nebo investice do společnosti dostatečně výnosná vzhledem k podstoupenému riziku. Více by se pak vyplatilo společnost prodat a koupit dluhopisy.
Ukazatelé rentability vypovídají o tom, jak efektivně dokáže podnik zhodnotit vložený kapitál. V případě rentability se tedy vždy jedná o poměr zisku nejčastěji k vloženému kapitálu v různých podobách. Rentabilita vyjadřuje schopnost vloženého kapitálu přinášet kladný zisk. Ideální by byla co největší hodnota ukazatele, ale základem podnikání každé firmy by mělo být dosažení alespoň kladné hodnoty ukazatele.
Ukazatel rentability aktiv (celkového vloženého kapitálu) je považován za klíčové měřítko rentability. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání a vyjadřuje tak celkovou efektivnost podniku, jeho hrubou produkční sílu. Informuje, jak byl zhodnocen celkový vložený kapitál bez ohledu na to, zda byl financován z vlastních či cizích zdrojů.
EBIT | |
Rentabilita aktiv = | ----------------------- * 100 [%] |
celková aktiva |
Tento ukazatel měří efektivnost, s níž podnik využívá kapitál vlastníků, tzn. že měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem. Zejména pro akcionáře je rentabilita vlastního kapitálu obzvláště klíčovým ukazatelem. Ti vyvíjí tlak na vedení podniku, aby maximalizovalo zisk před zdaněním, minimalizovalo zdanění zisku a co nejefektivněji využívalo zdroje kapitálu.
Rentabilita by měla být vždy vyšší než možný výnos stejné rizikové investice nebo například průměrný roční výnos pětiletých státních dluhopisů do doby splatnosti.
EBIT | |
Rentabilita vlastního kapitálu = | ----------------------- * 100 [%] |
vlastní kapitál |
Ukazatel rentability tržeb (ziskové marže) informuje o tom, jak je podnik ziskový, kolik korun zisku mu vyplyne z jedné koruny tržeb, měří tedy ziskovost (efekt) tržeb. Z tohoto ukazatele můžeme usoudit jak hospodárně firma vynakládá prostředky, jak kontroluje náklady a jaké má firma postavení na trhu z hlediska úspěchu jejích výrobků. Pro dosazení údajů z výkazu zisku a ztrát za tržby obvykle dosazujeme tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, tj. ty, jež představují výstup z vlastní podnikatelské činnosti firmy, za čistý zisk považujeme výsledek hospodaření za účetní období.
Dosahuje-li zisková marže nízkých hodnot nebo několik let klesá, měl by se podnik zaměřit na podrobnou analýzu jednotlivých nákladů. Snížením nákladů by pak mohl dosahovat vyššího zisku. Obecně platí, že čím vyšší je rentabilita tržeb, tím lépe.
Hodnotu tohoto ukazatele je však třeba posuzovat s celkovým objemem tržeb (odbytu) a rychlostí obratu zásob. Nízká hodnota tohoto ukazatele, spolu s rychlým obratem zásob a vysokým objemem tržeb, může být výhodnější než v opačném případě. Absolutní částku zisku je možné zvyšovat zvětšováním objemu tržeb, i když zisková marže klesá, což je typickým příkladem dnešních maloobchodníků, kteří se snaží zvýšit odbyt snížením cen výrobků. Dosahují tím sice nižšího zisku na jednotku, ale v souhrnu jejich zisk narůstá právě zvýšením tržeb.
EBIT | |
Rentabilita tržeb = | ------------ * 100 [%] |
tržby |
Tento ukazatel poskytuje údaj, jak efektivně jsme do svého byznysu investovali (ať už z vlastních či cizích zdrojů) z dlouhodobého hlediska. Ukazuje tedy výnosnost dlouhodobých zdrojů.
Udává, jakou výši EBIT nebo zisku podnik dosáhl z 1 koruny investované akcionáři a věřiteli. V čitateli se objevuje EBIT nebo zisk a ve jmenovateli vlastní kapitál, dlouhodobé závazky (včetně dlouhodobých bankovních úvěrů), případně i rezervy.
EBIT | |
Rentabilita dlouh. inv. kapitálu = | --------------------------------------------------------------- * 100 [%] |
dlouhodobé závazky + vlastní kapitál |
Ukazatel rentability nákladů vyjadřuje kolik korun zisku podnik získal vložením jedné koruny nákladů, vyjadřuje tedy, s jakou mírou efektivnosti byly náklady vynaloženy. Hodnota tohoto ukazatele by měla být co nejvyšší a měla by se ve svém vývoji stále zvyšovat, neboť podnik by se měl snažit dosahovat co nejvyššího zisku při co nejnižších nákladech.
EBIT | |
Rentabilita nákladů = | ------------------------- * 100 [%] |
celkové náklady |
Tento ukazatel je obdobný jako ukazatel rentability tržeb, ale porovnává místo tržeb celkové výnosy firmy. Měří tedy podíl čistého zisku, který připadá na 1 Kč výnosů.
zisk | |
Čisté ziskové rozpětí = | --------------------------------------------------------- * 100 [%] |
provozní výnosy + mimořádné výnosy |
Tento ukazatel vyjadřuje jaká část z 1 Kč tržeb připadá na celkové náklady. Je vhodný hlavně ke srovnávání uvnitř firmy, zejména jako indikátor růstu provozních nákladů v čase; zvyšování ukazatele může totiž poukazovat na zvyšování nákladů a naopak. Srovnání mezi firmami navzájem dává smysl jen u velmi podobných firem ve stejném oboru, kde se dá očekávat obdobná nákladovost a % hrubé marže. Vhodné srovnání je s oborovým průměrem.
náklady + daň z příjmu | |
Nákladovost tržeb = | -------------------------------------- * 100 [%] |
tržby |
Jedná se o ukazatel, který vypovídá o provozní síle podniku. Provozní výsledek hospodaření je při výpočtu tohoto ukazatele upraven o mimořádné operace týkající se prodeje dlouhodobého majetku.
Provozní VH + Zůstatková cena prodaného DM - Tržby z prodeje DM | |
RETS = | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- * 100 [%] |
Tržby z prodeje zboží + Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb |
Rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než míra výnosu bezrizikové alokace kapitálu, např. výnos pětiletých státních dluhopisů. Pro vlastníky podniku je tento ukazatel klíčovým měřítkem toho, jak byly prostředky, které do podniku vložili, zhodnoceny. Slouží pro jejich rozhodování o tom, zda vysoce riziková investice, kterou vklad do podniku je, je výnosnější než jiné investiční příležitosti. Základem pro srovnání jsou zpravidla státem garantované dluhopisy, které jsou považovány za nejméně rizikovou investici. Je-li hodnota ukazatele rentabilita vlastního kapitálu trvale nižší, racionálně uvažující investor svůj kapitál bude chtít zhodnotit výhodnějším způsobem.
Likvidita vyjadřuje schopnost jakékoli složky majetku firmy přeměnit se v peněžní hotovost. Tato schopnost je důležitá zejména ve chvíli, kdy má firma nedostatek peněžních prostředků a přitom je nucena uhradit okamžitě splatné závazky. Likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, tj. kolikrát je podnik schopen uspokojit věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na peněžní prostředky. Hlavní smysl tohoto měření je v tom, aby podnik hradil krátkodobé závazky z těch složek aktiv, které jsou k tomu určeny a ne např. prodejem hmotného investičního majetku.
Likvidita tedy vyjadřuje míru obtížnosti přeměny majetku do hotovostní formy. Je obecnou charakteristikou majetku. V závislosti na míře obtížnosti jednotlivých složek aktiv přeměnit se na likvidní (peněžní) prostředky se rozlišuje likvidita běžná, pohotová a hotovostní.
Říká, kolika korunami z našich celkových oběžných aktiv je pokryta 1 Kč našich krátkodobých závazků, neboli kolikrát jsme schopni uspokojit naše věřitele, kdybychom v určitém momentě přeměnili tato oběžná aktiva na hotovost.
oběžná aktiva | |
Běžná likvidita = | --------------------------------------- |
krátkodobé závazky |
(doporučená hodnota je 1,5 - 2,5)
Uvedený ukazatel vyjadřuje "kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku." Čitatel je nutno poupravit o nedobytné pohledávky, tj. zahrnout jen pohledávky v čisté výši. Někdy je použito pravidlo započítávání jen jedné poloviny výše pohledávek. Nezahrnují se sem ani náklady příštích období, jelikož přesahují období jednoho roku a tudíž je nelze začlenit do oběžného majetku.
Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je příznivější zachování platební schopnosti podniku. Za optimální hodnotu ukazatele je považováno 2,1.
Je "očištěna" o ne zrovna příliš likvidní položku - zásoby. Jinak řečeno, kolika korunami našich pohledávek a hotovosti (pokladna či bankovní účet) je pokryta 1 Kč našich krátkodobých závazků. Tento ukazatel odečítá z oběžných aktiv jejich nejméně likvidní složku - zásoby, popř. také dlouhodobé pohledávky a je tak vhodný v odvětvích, kde firma musí ze své podstaty držeb vysoké stavy zásob.
oběžná aktiva - zásoby | |
Pohotová likvidita = | ----------------------------------- |
krátkodobé závazky |
(doporučená hodnota je v rozmezí 1 - 1,5)
Ukazatel pohotové likvidity Poměřuje pohotová oběžná aktiva ke krátkodobým dluhům tím, že z oběžných aktiv jsou vyloučeny zásoby. Výsledná hodnota ukazatele může mít určitý nedostatek o výpovědi pohotové likvidity, a to pokud se o závazcích z poskytnutého finančního pronájmu neúčtuje do dlouhodobých závazků.
Je právem považována za nejpřísnější likvidní ukazatel, neboť udává schopnost zaplatit své krátkodobé závazky "ihned" - tedy pomocí hotovosti, peněz na bankovních účtech, šeky či krátkodobými cennými papíry. Ukazatel ponechává v čitateli pouze nejvíce likvidní složku – (krátkodobý) finanční majetek obsahující hotovost, bankovní účty a případně i krátkodobý finanční majetek (krátkodobé cenné papíry).
finanční majetek | |
Okamžitá likvidita = | -------------------------------------- |
krátkodobé závazky |
(doporučená hodnota je v rozmezí 0,2 - 0,5)
Tento ukazatel poměřuje krátkodobé pohledávky + finanční majetek s krátkodobými závazky. Na rozdíl od pohotové likvidity nebere v úvahu krátkodobé bankovní úvěry. Doporučená hodnota se pohybuje kolem 1,2.
oběžná aktiva - zásoby | |
Provozní pohotová likvidita = | ----------------------------------------------------------------------------- * 100 [%] |
krátkodobé závazky - závazky k úvěrovým institucím |
Vyjadřuje podíl čistého pracovního kapitálu na aktivech. Čistý pracovní kapitál představuje část volných prostředků, která zůstane podniku k dispozici po úhradě všech běžných závazků. Lze ho zjistit jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých cizích pasiv (krátkodobých závazků). Dostatek tohoto kapitálu souvisí s likviditou podniku a je určován dobou obratu zásob, pohledávek, dobou dodavatelského úvěru a dalšími kritérii pro hodnocení úspěšnosti podniku.
K zvýšení čistého pracovního kapitálu dochází zvyšováním oběžných aktiv nebo snižováním krátkodobých závazků, naopak ke snižování čistého pracovního kapitálu dochází snižováním oběžných aktiv nebo zvyšováním krátkodobých závazků.
čistý pracovní kapitál | |
Podíl pracovního kapitálu = | ----------------------------------- |
celková aktiva |
Poměr čistého pracovního kapitálu ke krátkodobým závazkům je finanční ukazatel, který měří, jaký podíl čistého pracovního kapitálu firma má ve srovnání se svými krátkodobými závazky. Tento ukazatel poskytuje vhled do toho, jak dobře firma pokrývá své krátkodobé závazky z prostředků dostupných ve formě čistého pracovního kapitálu.
oběžná aktiva - krátkodobé závazky | |
Poměr čistého prac. kapitálu ke krátk.závazkům = | ---------------------------------------------------- |
krátkodobé závazky |
Krytí zásob pracovním kapitálem je dáno podílem pracovního kapitálu na financování zásob.
čistý pracovní kapitál | |
Krytí zásob pracovním kapitálem = | ---------------------------------- |
zásoby |
Ukazuje čistý likvidní stav firmy po odečtení krátkodobých závazků od dostupné hotovosti a peněžních ekvivalentů. Jedná se o finanční ukazatel, který měří čistou likviditu firmy, tedy částku, kterou firma má k dispozici po pokrytí svých krátkodobých závazků z nejlikvidnějších aktiv. Tento ukazatel poskytuje přesnější pohled na likviditu firmy, než obecné ukazatele likvidity, protože se zaměřuje pouze na hotovost a velmi likvidní aktiva.
Čistý zůstatek likvidních prostředků = hotovost a peněžní ekvivalenty - krátkodobé závazky
Ukazatel defenzivního intervalu je poměr, který měří počet dní, během kterých může společnost pokračovat ve své činnosti bez nutnosti použití svých dlouhodobých aktiv nebo cizích finančních zdrojů. Měří, kolik dní může firma pokrýt své provozní výdaje z dostupných oběžných aktiv bez nutnosti generovat další příjmy. Alternativně na to lze nahlížet jako na dobu, po kterou může společnost fungovat a spoléhat se pouze na likvidní aktiva. Předpokládejme například, že společnost ABC má DIR 45 dní. To znamená, že společnost ABC může fungovat 45 dní, aniž by byla nucena čerpat z dlouhodobých aktiv nebo jakýchkoli jiných finančních zdrojů.
Vypočítá se vydělením celkových oběžných aktiv společnosti svými denními provozními náklady. Způsob, jak zjistit průměrné denní výdaje, je poznamenat si náklady na prodané zboží a roční provozní náklady. Poté musíme odečíst veškeré nepeněžní poplatky, jako jsou odpisy , amortizace atd. Nakonec číslo vydělíme 365 dny, abychom dostali průměrné denní výdaje. Z českých účetních výkazů to takto zcela vyčíst nejde a asi nejlepší je sečíst položky výsledovky výkonová spotřeba, osobní náklady a ostatní provozní náklady.
oběžná aktiva | |
Poměr defenzivního intervalu = | ---------------------------------------------------- [dny] |
průměrné denní provozní náklady |
Tento list poskytuje informace o tom, jak efektivně se ve firmě hospodaří s aktivy (majetkem, pohledávkami, zásobami...), tedy respektive, jak dlouho jsou v nich vázány finanční prostředky. Tedy jak podnik využívá svá aktiva, zda disponuje nevyužívanými kapacitami, zda má firma dostatek produktivních aktiv. Pokud má podnik více aktiv, než je potřeba, vznikají zbytečné náklady, pokud jich má naopak málo, přichází o možné tržby. Ukazatele hospodářské aktivity se obvykle vyjadřují ve dvou formách - době obratu či rychlosti obratu aktiv.
Zjištění objemu a doby, po kterou je kapitál vázán v jednotlivých formách majetku firmy, má význam pro zjištění potřebného objemu kapitálu k realizaci činnosti firmy a k získání zisku. Podstatou podnikání je totiž kapitál v peněžní podobě „protáhnout“ výrobními a prodejními procesy ve firmě a na konci výrobního cyklu ho získat opět v peněžní podobě, ovšem navýšený o zisk. Podstatou všech ukazatelů aktivity firmy je srovnávání tržeb za dané období se zkoumanými složkami aktiv.
1) Ukazatel obratu (rychlosti obratu)
tržby nebo náklady za určité období | |
Rychlost obratu, položky někdy nazývána jen jako obrat = | --------------------------------------------------------- |
zvolená položka aktiv nebo pasiv |
2) Doba obratu
zvolená položka aktiv nebo pasiv | |
Doba obratu položky aktiv nebo pasiv = 365 * | ------------------------------------------------------ |
tržby nebo náklady za určité období |
Označovaný též jako produktivita vloženého kapitálu, měří efektivnost využití veškerých aktiv ve firmě. Ukazuje, jak se zhodnocují naše aktiva ve výrobní činnosti firmy bez ohledu na zdroje jejich krytí.
Jedná se o komplexního ukazatele měřící rychlost obratu použitých celkových aktiv, tj. ukazatel udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Při mezipodnikovém srovnání je nutné zohlednit stáří stálých aktiv a dát pozor na rozdíly dané zvolenou odpisovou metodou.
tržby | |
Obrat aktiv = | ----------------------- |
celková aktiva |
Standardizovanou doporučenou hodnotou pro podniky činné v oblasti strojírenství je index v rozmezí 1 - 1,5.
Je ukazatelem efektivnosti využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a ostatního dlouhodobého hmotného najetku. Případná nepříznivá hodnota signalizuje její nízké využití a je upozorněním pro výrobu, aby zvýšila využití svých výrobních kapacit. Zároveň je upozorněním pro manažery, aby omezili firemní investice.
Ukazatel obratu stálých aktiv vyjadřuje, jaká výše tržeb byla vyprodukována z 1 Kč celkového majetku podniku. Je často využíván při komparativní analýze. Pokud výsledná hodnota ukazatele rychlosti obratu stálých aktiv je nízká, je vhodné zvyšovat tržby nebo odprodávat aktiva.
tržby | |
Obrat stálých aktiv = | -------------------- |
stálá aktiva |
Doporučuje se, aby hodnota ukazatele dosahovala v průměru 5,1.
Ukazatel doby obratu pohledávek měří rychlost/dobu s jakou společnost zinkasuje v průměru své pohledávky. Jedná se o kvantifikaci efektivity společnosti při vymáhání pohledávek od klientů a řízení jejího úvěrového procesu. Efektivní společnost má vyšší poměr obratu pohledávek, zatímco neefektivní společnost má poměr nižší.
Pohledávky jsou ve skutečnosti bezúročné půjčky, které mají krátkodobý charakter a společnosti je poskytují svým zákazníkům. Poměr také měří, kolikrát se pohledávky společnosti za určité časové období přemění na hotovost. Obrat pohledávek se počítá na roční, čtvrtletní nebo měsíční bázi.
tržby | |
Obrat pohledávek = | --------------------- |
pohledávky |
Ukazatel obratu závazků je krátkodobá míra likvidity, která se používá ke kvantifikaci sazby, kterou společnost vyplácí své dodavatele. Ukazuje, kolikrát společnost splatí své závazky během určitého období.
Závazky jsou krátkodobý dluh, který společnost dluží svým dodavatelům a věřitelům. Ukazatel obratu závazků může odhalit, jak efektivní je společnost při splácení toho, co dluží v průběhu roku.
náklady na prodané zboží (COGS) + konečné zásoby - počáteční zásoby | |
Obrat závazků = | ------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
závazky |
Ukazatel obratu zásob je opravdu užitečná finanční metrika, zejména pro společnosti, které mají větší zásoby. Měří, kolikrát se zásoby společnosti prodají a vymění za určité období, obvykle za rok. Vyšší hodnota obratu zásob je obvykle lepší, i když vysoký obrat může mít své nevýhody.
náklady na prodané zboží (COGS) | |
Obrat zásob = | ------------------------------------------------------- |
zásoby |
Doporučená hodnota pro tento ukazatel je od 4,5 do 6.
Obrat pracovního kapitálu je poměr, který měří, jak efektivně společnost využívá svůj pracovní kapitál k podpoře prodeje a růstu. Obrat pracovního kapitálu měří vztah mezi finančními prostředky použitými k financování provozu společnosti a výnosy, které společnost vytváří, aby pokračovala v provozu a dosáhla zisku.
tržby | |
Obrat pracovního kapitálu = | ------------------------------ |
pracovní kapitál |
Ukazatel měří, jak efektivně se prodávají hotové výrobky.
tržby | |
Obrat výrobků = | ---------------- |
výrobky |
Ukazatel doby obratu pohledávek z obchodního styku měří rychlost/dobu s jakou společnost zinkasuje v průměru své pohledávky od odběratelů. Jedná se o kvantifikaci efektivity společnosti při vymáhání pohledávek od klientů a řízení jejího úvěrového procesu. Efektivní společnost má vyšší poměr obratu pohledávek, zatímco neefektivní společnost má poměr nižší.
Pohledávky jsou ve skutečnosti bezúročné půjčky, které mají krátkodobý charakter a společnosti je poskytují svým zákazníkům. Pokud společnost generuje prodej klientovi, může prodloužit podmínky o 30 nebo 60 dní, což znamená, že klient má 30 až 60 dní na zaplacení produktu. Poměr také měří, kolikrát se pohledávky společnosti za určité časové období přemění na hotovost.
tržby | |
Obrat pohledávek z obchodního styku = | ---------------------------------------------- |
pohledávky z obchodního styku |
Udává, za jakou dobu firma průměrně prodá své zásoby. Jinak řečeno, jak dlouho tyto zásoby leží na skladě a vážou tak na sebe finanční prostředky. Pomocí ukazatele obratu zásob lze vypočítat, kolik dnů jsou oběžná aktiva vázána v určité formě zásob. Tento ukazatel udává počet dní, za něž se zásoba přemění v hotovost nebo pohledávku.
zásoby | |
Doba obratu zásob = 365 * | --------------------------------------------------------- [ve dnech] |
náklady na prodané zboží (COGS) |
Neboli doba splatnosti pohledávek nám říká, za jak dlouhou dobu (v průměru) nám zákazník zaplatí; tedy jak dlouhou dobu máme v těchto pohledávkách vázány naše finance.
Hodnota doby obratu pohledávek by měla odpovídat průměrné době splatnosti faktur. Standardní hodnota tohoto ukazatele pro všechny podniky je běžně uváděna kolem 30 dnů. V průběhu roku by měl vrcholový management kontrolovat ukazatel doby obratu pohledávek se stanovenou lhůtou splatnosti a porovnávat, zda inkaso probíhá v souladu se stanovenými podmínkami.
pohledávky | |
Doba obratu pohledávek = 365 * | ----------------------- [ve dnech] |
tržby |
Neboli doba splatnosti krátkodobých pohledávek nám říká, za jak dlouhou dobu (v průměru) nám zákazník zaplatí; tedy jak dlouhou dobu máme v těchto pohledávkách vázány naše finance.
Hodnota doby obratu pohledávek by měla odpovídat průměrné době splatnosti faktur. Standardní hodnota tohoto ukazatele pro všechny podniky je běžně uváděna kolem 30 dnů. V průběhu roku by měl vrcholový management kontrolovat ukazatel doby obratu pohledávek se stanovenou lhůtou splatnosti a porovnávat, zda inkaso probíhá v souladu se stanovenými podmínkami.
krát. pohledávky | |
Doba obratu krát. pohledávek = 365 * | -------------------------------- [ve dnech] |
tržby |
Doba úhrady závazků říká, za kolik dní (tj. s jakou dobou splatnosti) v průměru hradíme své závazky nebo jinými slovy, kolik dní čerpáme dodavatelský úvěr od našich dodavatelů a zaměstnanců. Je přitom nanejvýš vhodné, aby hodnota tohoto ukazatele byla vyšší než hodnota doby splatnosti pohledávek - jinými slovy, aby firma vůbec využívala bezúročných tzv. dodavatelských úvěrů.
závazky | |
Doba obratu závazků = 365 * | -------------------------------------------------- [dny] |
náklady na prodané zboží (COGS) |
Doba úhrady krátkodobých závazků říká, za kolik dní (tj. s jakou dobou splatnosti) v průměru hradíme své závazky nebo jinými slovy, kolik dní čerpáme dodavatelský úvěr od našich dodavatelů a zaměstnanců. Je přitom nanejvýš vhodné, aby hodnota tohoto ukazatele byla vyšší než hodnota doby splatnosti pohledávek - jinými slovy, aby firma vůbec využívala bezúročných tzv. dodavatelských úvěrů.
krát. závazky | |
Doba obratu krát. závazků = 365 * | ------------------------------------------------------ [ve dnech] |
náklady na prodané zboží (COGS) |
Doba obratu hotovosti je doba, která uplyne mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobků. Skládá se z:
- Doba obratu zásob (Days Inventory Outstanding - DIO): Počet dní, za které firma prodá své zásoby.
- Doba inkasa pohledávek (Days Sales Outstanding - DSO): Počet dní, za které firma inkasuje platby za své pohledávky od zákazníků.
- Doba odkladu plateb závazků (Days Payables Outstanding - DPO): Počet dní, za které firma zaplatí své závazky vůči dodavatelům.
Doba obratu hotovosti, je klíčový finanční ukazatel, který měří dobu, za kterou firma přemění své investice do zásob a jiných vstupů zpět na hotovostní tok z prodeje. Doba obratu hotovosti je komplexní ukazatel, který kombinuje několik aspektů řízení pracovního kapitálu, včetně správy zásob, pohledávek a závazků. Doba obratu hotovosti měří dobu, kterou firmě trvá, než přemění vstupy (suroviny, zboží) na hotovost získanou z prodeje. Jedná se o souhrnný ukazatel efektivity řízení pracovního kapitálu, který zohledňuje, jak rychle firma prodává zásoby, inkasuje pohledávky a splácí své závazky.
Doba obratu hotovosti = | Doba obratu zásob + Doba inkasa pohledávek - Doba odkladu plateb závazků | ||
Přináší informace týkající se úvěrového zatížení firmy. To je jistě do určité míry žádoucí, ale nesmí to firmu zatěžovat příliš vysokými finančními náklady. Vyšší zadluženost je proto možná, ale jen v případě vyšších hodnot firemní rentability.
Ukazatelé zadluženosti vyjadřují zejména vztah mezi cizími a vlastními zdroji firmy. Tedy míru, do jaké je podnik financován cizími zdroji. Zadluženost obecně nemusí být negativní charakteristikou firmy. Její růst ve stabilní firmě totiž přispívá ke zvyšování rentability (efekt finanční páky). S rostoucí zadlužeností však roste riziko, že společnost bude mít problémy se splácením úroků a dostane se do nepříznivé finanční situace. Obecně platí, že je vhodné vypočítané ukazatele sledovat v porovnání s odvětvím a s konkurenty společnosti. Zároveň je vhodné sledovat vývoj ukazatelů v čase.
Ukazatel zadluženosti bývá též označován jako ukazatel věřitelského rizika (angl. debt ratio). Celkové závazky v tomto ukazateli zahrnují závazky krátkodobé i dlouhodobé, včetně bankovních úvěrů. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Zadluženost ovlivňuje nejen riziko věřitelů, ale také celkovou výnosnost podniku, neboť použití cizích zdrojů zvyšuje náklady podniku. Ukazatel má velký význam zejména pro dlouhodobé věřitele.
cizí zdroje | |
Celková zadluženost = | ----------------------- * 100 [%] |
celková aktiva |
Výsledek vyjadřuje, kolik Kč dlouhodobých dluhů připadá na 1 Kč aktiv, jinými slovy kolika Kč dlouhodobých dluhů je zatížena každá 1 Kč aktiv. Tento ukazatel nepostihuje celkovou zadluženost podniku, bere v úvahu jen dlouhodobé dluhy. Vyjadřuje, jaká část podniku je financována dlouhodobými dluhy a napomáhá nalézt rozumnou míru mezi krátkodobým a dlouhodobým financováním. Z cizího kapitálu je dlouhodobý ten, který má pro společnost riziko relativně nižší - nehrozí totiž splatnost během příštích dvanácti měsíců.
dlouhodobé závazky | |
Dlouhodobá zadluženost = | --------------------------------- * 100 [%] |
celková aktiva |
Ukazatel funguje na podobném principu jako ukazatel dlouhodobé zadluženosti. Ukazatel popisuje, jaká úroveň majetku organizace je kryta krátkodobým cizím kapitálem. Poměřuje krátkodobý cizí kapitál s celkovými aktivy.
krátkodobé závazky | |
Běžná zadluženost = | ------------------------------ * 100 [%] |
celková aktiva |
Koeficient samofinancování je finanční ukazatel, který vyjadřuje schopnost podniku financovat své aktivity z vlastních zdrojů, tedy bez nutnosti využití cizího kapitálu (dluhů). Podstatou je vyjádření nezávislosti podniku na cizím kapitálu, určitá míra "soběstačnosti" podniku. Někdy bývá uváděn jako "kvóta vlastního kapitálu". Tento ukazatel poskytuje informace o finanční stabilitě podniku a o tom, jak je podnik schopen zvládat financování svých aktivit vlastními prostředky.
Čím vyšší je tento koeficient, tím větší podíl na financování aktivit podniku mají vlastní zdroje. Vyšší hodnoty značí lepší finanční stabilitu a menší závislost na externím financování. Naopak nižší hodnoty ukazují na vyšší míru zadlužení a větší závislost na cizích zdrojích, což může zvyšovat riziko finančních problémů, zvláště pokud by podnik měl problémy se splácením dluhů.
Doporučuje se, aby tento ukazatel neklesal pod úroveň 30 %. Žádoucí hodnota by neměla být stanovena jako minimum, ale spíše je vhodnější stanovit interval doporučených hodnot pro konkrétní podnik. Měl by se však posuzovat v návaznosti na rentabilitu podniku.
vlastní kapitál | |
Koeficient samofinancování = | ----------------------- * 100 [%] |
celková aktiva |
Vyjadřuje, kolikrát převyšuje celkový kapitál velikost vlastního kapitálu. Ukazatel finanční páky (FP) je jednou z forem vyjádření míry zadluženosti podniku a je vyjádřen podílem cizího kapitálu na celkové finanční struktuře podniku. Je založen na skutečnosti, že cizí kapitál je obvykle levnější než vlastní a to do té doby, dokud podnik dokáže každou korunu kapitálu zhodnotit více než je úroková sazba dluhu.
Poměr rentability vlastního kapitálu k rentabilitě celkového kapitálu má být vždy větší než 1 a tento ukazatel se nazývá index finanční páky.
celková aktiva | |
Finanční páka = | ----------------------- |
vlastní kapitál |
Co je to pákový poměr (Leverage Ratio)? Pákový poměr je typ finančního měření používaného ve financích, podnikání a ekonomice k vyhodnocení úrovně dluhu ve vztahu k jiné finanční metrice. Lze jej použít k měření toho, kolik kapitálu přichází ve formě dluhu (půjček) nebo k posouzení schopnosti společnosti dostát svým finančním závazkům. V podnikání, financích a ekonomice jsou pákové poměry důležité, protože společnosti a instituce se při financování svých operací spoléhají na kombinaci vlastního kapitálu a dluhu (závazků). A znalost výše drženého dluhu je užitečná při hodnocení, zda mohou být závazky splaceny, jakmile budou splatné.
Ve většině případů pákový poměr hodnotí schopnost společnosti, instituce nebo jednotlivce dostát svým finančním závazkům. Například příliš velký dluh může být nebezpečný pro společnost a její investory. Pokud však operace společnosti mohou generovat vyšší míru návratnosti, než je úroková sazba jejích půjček, pak dluh může pomoci podpořit růst.
Ukazatel určuje podíl dlouhodobých zdrojů na celkových aktivech organizace. Podkapitalizování podniku může být pro podnik nebezpečné, neboť nastává tehdy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Dochází k němu zpravidla v období prosperity firmy, která v důsledku zvyšování objemu zakázek zvyšuje svůj majetek, pro který hledá zdroje finančního krytí. Hodnota ukazatele by rozhodně měla být větší než 1, neboť podle zásad správného financování by firma měla dlouhodobý majetek krýt dlouhodobým kapitálem, který by měl být dostatečně vysoký, aby nejen umožňoval financování stálých aktiv, ale vytvářel v potřebné výši i dostatečný pracovní kapitál, nezbytný pro zajištění běžného chodu podniku.
vlastní kapitál + dlouhodobý cizí kapitál | |
Dlouhodobé krytí aktiv = | -------------------------------------------------------------- |
celková aktiva |
Je poměrně významným ukazatelem pro banku z hlediska poskytnutí úvěru. Cizí zdroje by neměly překročit jeden a půl násobek hodnoty vlastního jmění; optimální stav je nižší hodnota cizích zdrojů než vlastního jmění.
Pro porovnání ukazatele je rozhodující jeho vývoj v časové řadě. Znamená to, zda se podíl cizích zdrojů zvyšuje nebo snižuje. Při nárůstu tohoto ukazatele dochází ke zvyšování podílů cizích zdrojů použitelných na krytí potřeb podniku. Ukazatel signalizuje bance a věřitelům, do jaké míry by mohli přijít o své nároky, a akcionářům ukazuje riziko ztrát v případě likvidace podniku.
cizí zdroje | |
Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu = | ---------------------- * 100 [%] |
vlastní kapitál |
Ukazatel poměr dlouhodobých dluhů k vlastnímu kapitálu je poměrový ukazatel zadluženosti, který měří poměr dlouhodobého dluhu k vlastnímu kapitálu firmy. Tento ukazatel je klíčový pro hodnocení finanční stability a rizika firmy, protože ukazuje, do jaké míry je firma závislá na dlouhodobém dluhovém financování oproti vlastním zdrojům.
dlouhodobé závazky + bankovní úvěry dlouh. | |
Poměr dl. dluhů k vlastnímu jmění = | ------------------------------------------------------------------- |
vlastní kapitál |
Poměr dluhu ke kapitálu je ukazatel zadluženosti, který měří, jaký podíl celkového kapitálu firmy tvoří její dluhy. Tento ukazatel poskytuje přehled o finanční struktuře firmy a o tom, jak velkou část financování zajišťují dluhy oproti vlastnímu kapitálu. Pomáhá hodnotit finanční stabilitu firmy a její schopnost zvládat finanční rizika spojená se zadlužením.
Ukazatel vyjadřuje podíl dluhu (celkových závazků) na celkovém kapitálu firmy, který zahrnuje jak vlastní kapitál, tak dluhy. Tento poměr ukazuje, jak je firma financována z hlediska dluhů a vlastního kapitálu, což je důležité pro hodnocení finanční stability a rizika firmy.
celkové závazky (dluhy) | |
Poměr dluhu ke kapitálu = | -------------------------------------- |
celkový kapitál |
celkový kapitál = (vlastní kapitál + celkové závazky)
Ukazatel dlouhodobé krytí stálých aktiv je finanční ukazatel, který měří, jaká část stálých aktiv (dlouhodobého majetku) firmy je financována z dlouhodobých zdrojů, jako je vlastní kapitál a dlouhodobé závazky. Tento ukazatel je důležitý pro hodnocení finanční stability firmy a její schopnosti udržet dlouhodobá aktiva financovaná dlouhodobě udržitelnými zdroji. Ukazatel dlouhodobého krytí stálých aktiv hodnotí, zda jsou dlouhodobá aktiva firmy (např. budovy, stroje, zařízení) kryta dlouhodobými financemi, což zajišťuje finanční stabilitu a minimalizuje riziko likvidity.
vlastní kapitál + dlouhodobé závazky | |
Dlouhodobé krytí stálých aktiv = | ----------------------------------------------------------- |
stálá aktiva |
Je poměrový ukazatel, který nám říká, kolikrát jsou úroky z poskytnutých úvěrů kryty výsledkem hospodaření firmy za dané účetní období. Čím vyšší je tento ukazatel, tím vyšší úroveň finanční situace ve firmě. Ukazatel měří, kolikrát by se mohl provozní zisk snížit před tím, než se společnost dostane na úroveň, kdy již nebude schopna zaplatit své úrokové povinnosti. V čitateli zlomku se používá provozní zisk, tj. výsledek hospodaření před odečtením úroků a daní, který se porovnává s celkovým ročním úrokovým zatížením.
U tohoto ukazatele se za dobrou považuje hodnota větší než 3, za vynikající hodnota nad 6. Pro strojírenské odvětví je přímo stanovena doporučená hodnota větší než 4,5.
HV za účetní období + daň z příjmu + nákladové úroky | |
Úrokové krytí = | ------------------------------------------------------------------------------ |
nákladové úroky |
Ukazatel Dluh vůči hmotnému čistému jmění je ukazatel zadluženosti, který měří poměr celkového dluhu firmy k jejímu hmatatelnému čistému jmění. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jak firma využívá dluhové financování v porovnání s jejími čistými hmotnými aktivy, a pomáhá hodnotit finanční stabilitu a riziko spojené s dluhovým zatížením.
Ukazatel zjišťuje, kolik dluhů má firma v porovnání se svým hmatatelným čistým jměním, což zahrnuje pouze hmotná aktiva, tedy bez nehmotných aktiv, jako jsou goodwill, patenty, nebo jiné nehmotné položky. Firmy s vysokým poměrem mohou být považovány za rizikovější, protože velká část jejich závazků není kryta hmotnými aktivy, což může zvýšit riziko platební neschopnosti.
celkové dluhy | |
Dluh vůči hmotnému čistému jmění = | ----------------------- * 100 [%] |
hmotné čisté jmění |
hmotné čisté jmění = vlastní kapitál - nehmotná aktiva
Doba splácení dluhu je pojem, který označuje počet roků, za které bude podnik schopný splatit všechny dluhy.
cizí zdroje - finanční majetek | |
Doba splácení dluhu = | ----------------------------------------------------------------------- [roky] |
výsledek hospodaření za úč. období + odpisy |
Solventnost je schopnost platit včas své závazky. Jinými slovy platební schopnost. Solventnost vyjadřuje schopnost podniku dostát veškerým svým závazkům (krátkodobým i dlouhodobým). Solventnost firmy vhodně doplňuje ukazatele likvidity, neboť poskytuje obraz o tom, jak je firma schopna splácet své krátkodobé či dlouhodobé závazky z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Tento ukazatel by měl vykazovat vyšší než 30% hodnotu.
Platební neschopnost neboli insolvence/úpadek podle insolvenčního zákona nastává tehdy, pokud má dlužník více věřitelů a závazky déle jak 30 dnů po splatnosti, které není schopen je plnit. Insolvence může být následkem dlouhodobě nedostatečné likvidity podniku.
výsledek hospodaření za úč. období + odpisy | |
Solventnost = | ----------------------------------------------------------- [roky] |
cizi zdroje - finanční majetek |
Pomocí ukazatelů na bázi cash flow se měří význam finančních toků ve finanční situaci podniku. Cash flow nahrazuje v poměrových ukazatelích zisk. Pro většinu ukazatelů se používá cash flow z provozní činnosti. Tedy se poměřují finanční toky z provozní činnosti s vybranými položkami výkazu zisků a ztrát nebo rozvahy. Úkolem analýzy cash flow je zachytit varovné signály možných platebních potíží a posoudit vnitřní finanční potenciál firmy.
Ukazatele obvykle vycházejí z jiných poměrových ukazatelů (např. rentability, likvidity), ve kterých je účetní zisk zpravidla nahrazen provozním cash flow. Tedy se poměřují finanční toky z provozní činnosti s vybranými položkami výkazu zisků a ztrát nebo rozvahy. Úkolem analýzy cash flow je zachytit varovné signály možných platebních potíží a posoudit vnitřní finanční potenciál firmy.
Ukazatel cash flow rentabilita aktiv označuje, jakou část příjmů podnik generuje z kapitálu vázaného v majetku. Ukazatel je odvozen od ukazatele rentability aktiv (ROA), místo zisku se však do čitatele dosazuje cash flow. Tento ukazatel je vaším signálem včasného varování, abyste hledali příčinu tohoto nepříznivého stavu, ať je to vysoká hodnota pohledávek s delší dobou splatnosti, nebo zásoby materiálu či výrobků ležící ve skladech delší dobu bez pohybu, či vysoké investice do výrobních hal, strojního vybavení či dalšího zařízení, u kterých nevyužíváte jejich plnou kapacitu.
cash flow z provozní činnosti | |
Cash flow rentabilita aktiv = | --------------------------------------------- * 100 [%] |
aktiva |
Rentabilita vlastního kapitálu z cash flow označuje kolik cash flow připadá na jednu korunu investovaného kapitálu. Je odvozen z ukazatele rentabilita vlastního kapitálu (ROE - Return on Equity), ve kterém je zisk nahrazen cash flow. Na ukazatel rentability vlastního kapitálu z cash flow nepůsobí odpisy ani tvorba dlouhodobých rezerv.
cash flow z provozní činnosti | |
Cash flow rentabilita vlastního kapitálu = | -------------------------------------------- * 100 [%] |
vlastní kapitál |
Ukazatel cash flow rentabilita tržeb označuje finanční efektivitu firmy. Ukazatel je odvozen od ukazatele rentability tržeb (ROS), místo zisku se však do čitatele dosazuje cash flow. Touto úpravou je ukazatel ROS (CF) méně ovlivněn investičními cykly a stupněm odepsanosti stálých aktiv.
cash flow z provozní činnosti | |
Cash flow rentabilita tržeb = | ------------------------------------------ * 100 [%] |
roční tržby |
Ukazatel cash flow rentabilita celkového kapitálu označuje schopnost přijímat úvěry, protože cash flow z provozní činnosti nezahrnuje finanční náklady.
cash flow z provozní činnosti | |
Cash flow rentabilita celkového kapitálu = | ---------------------------------------------- * 100 [%] |
kapitál |
Ukazatel cash flow rentability nákladů vyjadřuje kolik korun zisku podnik získal vložením jedné koruny nákladů, vyjadřuje tedy, s jakou mírou efektivnosti byly náklady vynaloženy. Hodnota tohoto ukazatele by měla být co nejvyšší a měla by se ve svém vývoji stále zvyšovat, neboť podnik by se měl snažit dosahovat co nejvyššího zisku při co nejnižších nákladech.
cash flow z provozní činnosti | |
Cash flow rentabilita nákladů = | ---------------------------------------------- * 100 [%] |
celkové náklady |
Ukazatel likvidita z cash flow označuje schopnost podniku splácet své splatné závazky z vytvořených peněžních prostředků. Ukazatel je odvozen z ukazatelů likvidity.
cash flow z provozní činnosti | |
Běžná likvidita z cash flow = | ------------------------------------------ * 100 [%] |
krátkodobé závazky |
Ukazatel informuje, za jak dlouhou dobu bude obnovena položka vlastního kapitálu z cash flow, zjednodušeně řečeno, za jak dlouho si na sebe podnik vydělá. Uvádí se, že tato doba (počet let), by neměla přesáhnout 8 let.
vlastní kapitál | |
Doba samoreprodukce = | ----------------------------- |
cash flow z provozní činnosti |
Ukazatel stupeň oddlužení označuje schopnost podniku dostát svým závazkům z vlastních finančních možností. Je indikátorem racionality finanční politiky podniku. Jde o poměr mezi financováním cizím kapitálem a schopností podniku hradit vzniklé závazky z vlastní finanční síly.
cash flow z provozní činnosti | |
Stupeň oddlužení = | -------------------------------------------- * 100 [%] |
cizí kapitál |
Ukazatel doba splácení dluhů označuje počet roků, za které bude podnik schopný splatit všechny dluhy za předpokladu, že udrží současnou úroveň tvorby cash flow.
Čím je tento ukazatel nižší, tím větší poskytuje firmě svobodu a flexibilitu pro budování její dlouhodobé strategie bez omezování a zasahování ze strany externích finančních zdrojů.
cizí zdroje - finanční majetek | |
Doba splácení dluhů = | -------------------------------------------- [roky] |
cash flow z provozní činnosti |
Solventnost je schopnost platit včas své závazky. Jinými slovy platební schopnost. Solventnost vyjadřuje schopnost podniku dostát veškerým svým závazkům (krátkodobým i dlouhodobým). Solventnost firmy vhodně doplňuje ukazatele likvidity, neboť poskytuje obraz o tom, jak je firma schopna splácet své krátkodobé či dlouhodobé závazky z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Tento ukazatel by měl vykazovat vyšší než 30% hodnotu.
Platební neschopnost neboli insolvence/úpadek podle insolvenčního zákona nastává tehdy, pokud má dlužník více věřitelů a závazky déle jak 30 dnů po splatnosti, které není schopen je plnit. Insolvence může být následkem dlouhodobě nedostatečné likvidity podniku.
cash flow z provozní činnosti | |
Solventnost = | ----------------------------------------------- [roky] |
cizi zdroje - finanční majetek |
Ukazatel úrokové krytí ukazuje, kolikrát jsou nákladové úroky pokrývány vytvořenými peněžními prostředky.
cash flow z provozní činnosti | |
Úrokové krytí = | ------------------------------------------ |
placené úroky |
Ukazatel cash flow na akcii označuje schopnost podniku vyplácet dividendy. Ukazatel slouží také ke krátkodobému rozhodování o použití kapitálu. Je odvozen z ukazatele čistý zisk na akcii (EPS - Earnings Per Share), ve kterém je zisk nahrazen cash flow. Oproti EPS není ukazatel cash flow na akcii ovlivněn metodami odpisování.
cash flow z provozní činnosti | |
Cash flow na akcii = | ------------------------------------------ |
počet kmenových akcií |
Ukazatel poměr tržní ceny akcie ke cash flow na akcii označuje stupeň ocenění cash flow firmy na trhu cenných papírů. Je odvozen z ukazatele (P/E - Price Earnings Ratio), ve kterém je zisk nahrazen cash flow. Oproti P/E není ukazatel ovlivněn zvolenými odpisovými metodami, díky čemuž je vhodný pro prostorové srovnání.
tržní cena akcie | |
Poměr tržní ceny akcie ke cash flow na akcii = | ---------------------------- |
cash flow na akcii |
Tento list porovnává výsledky hospodaření podniku s tím, jak jeho budoucnost vidí investoři. Zároveň nastíní, jak je trh hodnocen minulou činností podniku a jaké je další budoucí výhled, jeho výsledkem jsou úrovně - likvidity podniku, využití aktiv, využití dluhů a výnosnost podniku. Ukazatele tržní hodnoty analyzují kapitálový trh, který je důležitým parametrem k vykreslení hospodářské situace podniku pro současné i budoucí investory. Minulá činnost podniku je hodnocena pro predikci budoucnosti podniku.
Investoři vkládají své peníze do firmy hlavně za účelem získání a) dividendy, b) kapitálového výnosu z prodeje podniku nebo jeho akcií – pokud tržní hodnota akcií roste, roste i potenciální výnos z jejich prodeje. Ukazatele tržní hodnoty ve svých výpočtech často využívají právě údaje o tržní hodnotě akcií či výši dividend a přináší tak do finanční analýzy pohled investorů, kteří hodnotí firmu nejen podle současného vývoje, ale také podle očekávání budoucí situace.
Zisk společnosti je nejdůležitější sledovanou makroekonomickou veličinou. Ukazatel čistého zisku na akcii je považován za klíčový údaj o finanční situaci společnosti. Jeho význam spočívá v tom, že odráží výsledek a úspěch ve vztahu i ke konkurentům a informuje akcionáře o velikosti zisku na jednu akcii, který by mohl být vyplacen ve formě dividend. Ukazatel lze označit také jako rentabilitu na 1 akcii. Informuje akcionáře o velikosti zisku na jednu kmenovou akcii, který by mohl být vyplacen ve formě dividend, pokud by podnik neuvažoval o reinvestici.
Ukazatel se využívá při porovnání finanční výkonnosti akcií různých společností (pozor, vykázaný zisk může být ovlivněn účetní politikou podniku). Je to jeden z významných ukazatelů výkonnosti firem kótovaných na burze.
výsledek hospodaření za účetní období | |
Čistý zisk na akcii = | ----------------------------------------------------------- |
počet vydaných kmenových akcií |
Ukazatel představuje poměr tržní ceny akcie k čistému zisku na akcii (EPS). Je po velikosti zisku nejsledovanějším mikroekonomickým údajem. Jde o důležitý poměrový ukazatel, který slouží k ohodnocení jednotlivých akciových titulů. Čím je ukazatel P/E vyšší, tím je daná akcie vzhledem k zisku (současnému nebo očekávanému) dražší a naopak. Odhaduje počet let potřebných ke splácení ceny akcie jejím výnosem. Ukazuje kolik Kč jsou investoři ochotni zaplatit za 1 Kč vykazovaného zisku. Významnou roli při hodnocení hraje investorské riziko a očekávání.
Relativně vysoká hodnota v rámci odvětví znamená, že investoři očekávají v budoucnu vysoký růst dividend nebo že akcie obsahuje malé riziko, díky kterému se investoři spokojí s menším výnosem. Naopak nízká hodnota může znamenat nízký růstový potenciál firmy či vyšší rizikovost firmy.
průměrná tržní cena akcie | |
Poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii = | -------------------------------------- |
čistý zisk na akcii (EPS) |
Peněžní tok na akcii je zisk po zdanění zvýšený o odpisy na akcii, který slouží jako měřítko finanční síly podniku. Mnoho finančních analytiků klade větší důraz na cash flow na akcii než na zisk na akcii (EPS). Zatímco se ziskem na akcii lze manipulovat, cash flow na akcii je obtížnější změnit, což může být přesnější hodnota síly a udržitelnosti určitého obchodního modelu.
výsledek hospodaření + odpisy | |
Peněžní tok na akcii = | --------------------------------------------------- |
počet vydaných kmenových akcií |
Udává výši dividendy připadající na 1 akcii, tj. výnos akcionáře z investice. Jedním z důvodů, proč investor kupuje akcie, jsou dividendy. Dividenda je výnos vyplácený emitentem (akciovou společností) do rukou akcionáři, který cenné papíry držel v tzv. rozhodný den pro výplatu dividendy. V podstatě se jedná o podíl na zisku, který společnost vytvořila. Ve většině případů je dividenda vyplacena ze zisku za minulý rok, ale může být vyplacen i nerozdělený zisk z minulých let. O tom, zda společnost bude, nebo nebude dividendy vyplácet, rozhoduje valná hromada - zpravidla se tak děje na návrh managementu společnosti.
celkový roční úhrn vyplacených dividend | |
Dividenda na akcii = | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
počet emitovaných kmenových akcií (= základní jmění / nominální hodnota akcie) |
Udává procentuální zhodnocení investice akcionáře a je jednou z důležitých motivací k prodeji, držbě nebo koupi akcie pro investory. Dividendový výnos je dán vztahem dividendy připadající na 1 akcii ku tržní ceně (kurzu) akcie. Jestliže ukazatel roste v důsledku klesající tržní ceny, znamená to pro akcionáře horší prodejnost akcie. Jestliže ale ukazatel roste v důsledku rostoucích dividend jsou akcie pro akcionáře atraktivní.
dividenda na akcii (DPS) * 100 | |
Dividendový výnos = | ----------------------------------------- |
průměrná tržní cena akcie |
Pro investora je mírou rentability vloženého kapitálu. Ziskový výnos se počítá jako podíl zisku po zdanění a tržní kapitalizace podniku. Použitelnost ziskového výnosu je omezena stejně jako u dividendového výnosu.
čistý zisk na akcii (EPS) | |
Ziskový výnos = | ----------------------------------------- |
průměrná tržní cena akcie |
Říká, jaká část vlastního jmění připadá na 1 akcii. Dá se porovnat s tržní cenou akcie. Ukazatel využívají převážně investoři při hodnocení činnosti podniku. Účetní hodnota na akcii představuje hodnotu majetku společnosti, který náleží jedné akcii po prodeji všeho majetku a odečtení všech závazků. Teoreticky by se měla účetní hodnota společnosti na akcii krýt s cenou akcie. Porovnáním účetní hodnoty společnosti s tržní kapitalizací dává základní pohled na to, zda je společnost nadhodnocená, nebo podhodnocená.
vlastní kapitál | |
Účetní hodnota akcie = | -------------------------------------------------- |
počet vydaných kmenových akcií |
Ukazatel výplatního poměru vyjadřuje, jak velký podíl vytvořeného zisku po zdanění je vyplácen akcionářům a to v podobě dividend. Lze ho vyjádřit jako poměr dividend na 1 akcii a čistého zisku na 1 akcii.
Dividendový výplatní poměr se vyjadřuje v procentech vůči celkovému zisku společnosti. Čím je toto procento vyšší, tím vyšší je pravděpodobnost, že by mohlo v budoucnu dojít ke snížení vyplácené dividendy, pokud se podnikání společnosti dostane do problémů. V extrémních případech dokonce mohou podniky vyplácet vyšší dividendu, než jaký byl jejich zisk za poslední rok jako ČEZ v roce 2020. Jedná se však o jednoznačný varovný signál, který si vyžaduje hlubší zkoumání, zda se jedná o mimořádnou událost, nebo o známku snižující se ziskovosti společnosti.
dividenda na akcii (DPS) | |
Výplatní poměr = | ---------------------------------- |
čistý zisk na akcii (EPS) |
Je pojem, který označuje velikost zisku reinvestovaného zpět do podniku. Vzhledem k tomu, že poměr je zaměřen na to, co zbývá po výplatě dividend, pomáhá společnostem zjistit, do jaké míry lze tyto příjmy investovat do projektů souvisejících s touto společností. Majitelé podniků budou tento druh míry retence pečlivě zkoumat jako prostředek k měření úspěchu úsilí společnosti o generování příjmů.
dividenda na akcii (DPS) | |
Aktivační poměr = | 1 - ---------------------------------- |
čistý zisk na akcii (EPS) |
Dividendové krytí je druh ocenění, které poskytuje informace o schopnosti podniku vyplatit určitou úroveň dividend. Vzorec v podstatě pomáhá prokázat, kolikrát za celou společnost mohla vyplatit určitou dividendu ze zisků generovaných v určitém období. Základní vzorec spočívá v rozdělení zisku na akcii s dividendami na akcii, takže je poměrně snadné určit, zda společnost mohla snadno vyplatit dividendovou částku dvakrát, třikrát nebo vícekrát ze zisku.
Jedním z důvodů, proč je důležité vyhodnotit dividendové krytí, je to, že výpočet může pomoci naznačit stabilitu společnosti. Tato stabilita nemusí být nutně posuzována podle toho, kolikrát dividendy mohou být vyplaceny ze zisků za dané období, ale podle skutečnosti, že poměr těchto 2 veličin zůstává více či méně konstantní.
čistý zisk na akcii (EPS) | |
Dividendové krytí = | ----------------------------------------- |
dividenda na akcii (DPS) |
Míra udržitelného růstu (SGR) je maximální míra růstu, kterou může společnost nebo sociální podnik udržet, aniž by musel růst financovat dodatečným kapitálem nebo dluhem. Jinými slovy, je to míra, jakou může společnost růst při využívání vlastních interních příjmů bez půjček z vnějších zdrojů. SGR zahrnuje maximalizaci prodeje a růstu výnosů bez zvýšení finanční páky. Dosažení SGR může pomoci společnosti zabránit nadměrnému zadlužení a vyhnout se finanční tísni.
Pozn.: do výpočtu ROE dáváme položku „VH za účetní období“.
Ukazatel udržitelného tempa růstu = | rentabilita vlastního kapitálu (ROE) * aktivační poměr |
Poměřuje tržní a účetní cenu akcie. Pokud je hodnota větší než 1, pak je tržní hodnota podniku větší než ocenění vlastního kapitálu v účetním vyjádření v rozvaze. Naopak pokud je hodnota výrazně nižší než 1, pak potencionální reprodukční schopnost podnikových aktiv není investory hodnocena jako dostatečná vzhledem k výši rizika spojeného s daným druhem činnosti a vzhledem k objemu akciového kapitálu.
tržní cena akcie | |
Poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty = | --------------------------------- |
účetní hodnota akcie |
Označuje aktuální cenu akcie vztaženou k celkovým prodejům na akcii. P/S je výhodné použít při měření mladých a nových firem zatím bez zisku, u kterých zatím není možné použít P/E. P/S se liší podle odvětví a nemá na něj vliv zdanění. Ukazatel pomáhá investorovi s rozhodnutím, zda investovat do určité akcie. V literatuře se doporučuje nakupovat akcie s P/S ideálně do hodnoty 1, maximálně do hodnoty 3. Hodnota nad 5 naznačuje extrémní předražení akcie.
cena 1 akcie * celkový počet vydaných akcií | |
Poměr ceny a tržeb na akcii = | ----------------------------------------------------------------- |
celkové tržby firmy |
Oceňování podniku je individuálním a velmi složitým procesem, na kterém pracuje celý tým odborníků z různých profesí. Cílem oceňování firmy je stanovení jeho tržní hodnoty s přihlédnutím k mnoha různým faktorům působících na současnou, ale především budoucí ekonomickou situaci podniku. Tržní hodnotu ocenění ale nelze exaktně určit, výsledek stanovený pomocí zvolené metody dává ekonomický obraz o podniku a je nutné s ním dále pracovat (porovnávat, hodnotit, srovnávat s jinými případy ocenění). Zde použitá velice zjednodušeně určená hodnota se vypočítá se počtem vydaných akcií vynásobených tržní cenou 1 akcie.
počet vydaných akcií * průměrná tržní cena akcie | |
Tržní hodnota podniku = | -------------------------------------------------------------------------- |
1000 |
Pro majitele firem by nemělo význam vypočítávat poměrové ukazatele, pokud by z vypočtených hodnot nedokázali stanovit, jestli je jejich firma finančně zdravá, nebo není. Je tedy potřeba kromě spočítání ukazatelů také umět získané výsledky vhodně interpretovat.
V této oblasti je problematické stanovit nějaké přesné ideální hodnoty ukazatelů. Můžeme si ke každému probíranému ukazateli doplnit jeho doporučené hodnoty, tak jak je uvádějí různé odborné teoretické materiály. Tyto hodnoty je ovšem potřeba brát spíše jako hraniční, jako první rychlý test toho, je-li finanční zdraví firmy v normě, nebo vykazuje-li extrémní odchylky od standardů.
Mnohem průkaznější, a o finančním zdraví firmy více vypovídající, je srovnávání vypočtených hodnot v rámci firmy v různých časových obdobích společně s verbální interpretací jevů, které v čase měly na výsledky ukazatelů vliv. Zpravidla každý majitel firmy dokáže zpětně vyhodnotit některý z roků fungování firmy jako dobrý či nejlepší a k ukazatelům tohoto „vzorového“ roku pak vztahovat hodnoty z jiných let.
Nejlepší je porovnat vlastní firemní hodnoty s hodnotami jiných, podobných firem. Tím se dá prověřit, zda se vlastní firma v některých hodnotách od stejných či podobných firem neliší příliš „výrazně negativně“, což by mohlo být ukazatelem skutečnosti, že firma dělá něco opakovaně špatně.
Pro porovnání s českými průměry průmyslových podniků si můžete stáhnout ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu Finanční analýzy podnikové sféry.
Grünwald Rolf - Holečková Jaroslava: Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 197 s. ISBN 80-7079-257-4.
Kislingerová Eva - Hnilica Jiří: Finanční analýza - krok za krokem. 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3.
Grünwald Rolf: Finanční analýza - metody a využití. Praha: VOX Consult s.r.o., 1995. 81 s.
Neumaierová Inka: Řízení hodnoty, Praha: VŠE, 1998, 137 s., ISBN 80-7079-921-8
Jiříček Petr - Morávková Magda: Finanční analýza. Jihlava: VŠPJ, 2008, s. 5. ISBN 978-80-87035-14-6.
Kislingerová Eva: Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 9788071799030.
Kislingerová Eva: Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 8071795291.
Harna Lubomír - Rezková Jiřina - Březinová Hana: Finanční analýza Praha: Bilance, 2007. 72 s. ISBN 80-86371-49-2.
Neumaier Ivan - Neumaierová Inka: Výkonnost a tržní hodnota firmy, Grada, 2002, 215 s., ISBN 80-247-0125-1
Miloslav Synek, Heřman Kopkáně, Markéta Kubálková: Manažerské výpočty a ekonomická analýza, Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., 2009, 320 s., ISBN 978-80-7400-154-3
Eva Rosochatecká a kolektiv: Ekonomika podniků, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2009, 201 s., ISBN 978-80-213-1892-2
Neumaierová Inka - Neumaier Ivan Index IN05: Index IN05. In Evropské finanční systémy: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Brno, Masarykova univerzita v Brně, 2005. s. 143-146.
Sedláček Jaroslav: Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno, Computer Press, 2011, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6.
Kubíčková Dana - Kotěšovcová Jana: Finanční analýza. 1. vyd. Praha: V3FS EUPRESS, 2006, 125 s. ISBN 80-7179-321-3.
Kovařík Pavel: Prezentace k předmětu Manažerská ekonomika, Praha: VŠEM 2013
https://managementmania.com/cs/
https://portal.pohoda.cz/
https://www.linkedin.com/in/lencovaveronika/recent-activity/posts/
https://www.investicnigramotnost.cz/jak-zacit-pomerove-ukazatele/
https://finex.cz/jaky-je-spravny-vyplatni-pomer-payout-ratio-u-dividend/
https://www.investopedia.com/