Obsah stránky - co FinAnalysis spočítá za vás
EBIT (Earnings Before Interests and Taxes)
EBITDA (Earnings Before Interests, Taxes, Depreciation and Amortization)
Operating Income (Provozní zisk)
NOPAT (Net Operating Profit After Taxes)
Účetní standardy jsou klíčová pravidla, která společnosti používají při vedení finančního účetnictví a sestavování účetní závěrky. Tyto standardy určují, jaký je obsah, rozsah a forma finančních výkazů účetní závěrky, čímž umožňují finanční analýza a srovnání výkazů za různá období nebo mezi různými společnostmi. Zisk z podnikání je tak možno porovnávat na základě jednotných pravidel.
V současné době světové burzy vyžadují sestavení účetních výkazů nejčastěji podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), zatímco americké burzy preferují americké Všeobecně uznávané účetní principy (US GAAP).
České účetní standardy, známé jako ČÚS, jsou pravidla používaná v Česku pro vedení finančního účetnictví a sestavování účetní závěrky. Tyto standardy se opírají o Zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) a Prováděcí vyhlášku k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb.
Rozdílné účetní standardy vedou k tomu, že se k zisku z podnikání v účetnictví může dopočítat různými způsoby. Existují i definice zisku, které se standardům vyhýbají, ale jsou oblíbené pro svou použitelnost při srovnávání s konkurencí. Finanční analýza tak hraje klíčovou roli v interpretaci těchto výsledků.
Dále popisované ukazatele vznikly v anglofonním prostředí, kde jsou jiné účetní postupy než u nás. I proto nejsou převoditelné do naší účetní sestavy jedna k jedné. Pokud je firma používá, je nutné je upravit podle našich účetních zvyklostí. Legislativně u nás nejsou upravené, dokonce neexistuje ani jediný "správný" výklad počítání těchto ukazatelů. Ale jsou stále více používané, zvláště většími společnostmi, které využívají zažité převody těchto ukazatelů do českého prostředí.
Proč počítat tyto ukazatele?
Pro porovnání mezi obdobími, divizemi i mezipodnikově se používají zejména ukazatele EBIT a EBITDA. EBIT a EBITDA slouží k trochu jiným účelům. EBIT je měřítkem provozního zisku, zatímco EBITDA přibližuje investorovi schopnost podniku generovat cash flow. V závislosti na charakteristice společnosti může být užitečnější jeden nebo druhý ukazatel. Použití obou ukazatelů často pomáhá získat lepší představu o schopnosti společnosti vytvářet výnosy ze své činnosti.
Jako EAT se označuje zisk po zdanění. To odpovídá českému Výsledku hospodaření za účetní období. Hodnota pro EAT a Výsledek hospodaření za účetní období je však závislá na účetních předpisech té které dané země. Tyto hodnoty tak nelze u firem působících v jiných zemích napřímo porovnávat. Je to spíš jakési vodítko pro nalezení odpovídající položky z českého VZZ pro anglofonní účetní pojem. Příliš často se s ním ale v praxi nesetkáte. Hodnotí jej třeba investoři, banky nebo dodavatelé jako první rychlý náhled na finanční kondici firmy, protože hospodářský výsledek spolu s výší tržeb a podílem vlastního kapitálu vytvoří první dojem jak na tom firma je. Naopak není vhodný pro hodnocení provozní činnosti, protože není očištěný od nepeněžních odpisů a mimořádných účetních operací (např. prodej majetku).
Pro výpočet čistého zisku se využívá účetní zisk. Jde tedy o účetní číslo, které je zaneseno ve finančních a daňových výkazech. Lze říci, že propojuje výsledovku s rozvahou. Čistý zisk se tedy typicky a v souladu s platnou legislativou rozděluje mezi rezervní fond, další fondy, mezi zaměstnance nebo společníky firmy (jako dividenda). Může také zůstat jako nerozdělený. Způsob a forma rozdělování čistého zisku je rozdílné v různých státech a různých typech společností.

EBT se používá pro analýzu ziskovosti společnosti bez vlivu jejího daňového režimu. Umožňuje lepší srovnatelnost společností v různých státech nebo zemích, protože daňové sazby se mohou v různých zemích výrazně lišit. Analytici často dávají přednost připočtení zpětných daní k čistému zisku, aby měli k dispozici srovnatelnou výdělečnou sílu napříč širokou škálou společností.
Ve skutečnosti není rozdíl mezi Earnings Before Taxes (EBT) a českým ekvivalentem Výsledek hospodaření před zdaněním. Oba termíny označují stejný pojem a lze je používat zaměnitelně. V podstatě je EBT neboli zisk před zdaněním měřítkem ziskovosti společnosti. EBT označuje částku, která společnosti zůstane po odečtení všech provozních nákladů, ale před odečtením nákladů na platbu daně.
1. EBT = Tržby z prodeje - Náklady na prodej a služby (COGS) - Prodejní, správní a režijní náklady
(SG&A) - Odpisy a amortizace
2. EBT = EBIT - nákladové úroky
3. EBT = čistý zisk + daně
EBT neboli zisk před zdaněním vypočítáte v analogii českých účetních předpisů z položek výkazu zisků a ztrát těmito způsoby:
EBT = Výsledek hospodaření za účetní období + Daň z příjmů za běžnou činnost + Daň z příjmů
z mimořádné činnosti (u starší verze výkazu).
Jako EBT se někdy také označuje:
EBT = Výsledek hospodaření před zdaněním
Zisk před úroky a zdaněním - EBIT je běžným ukazatelem provozní ziskovosti společnosti. Jak již název napovídá, EBIT je čistý zisk bez vlivu úroků z dluhu a daní. Oba tyto náklady jsou skutečnými peněžními výdaji, které však nejsou přímo generovány hlavní obchodní činností společnosti. Vynecháním úroků a daní odhaluje EBIT základní ziskovost podniku. Představuje efekt podnikatelské činnosti podniku bez ohledu na zvolený způsob financování a na zdanění.
EBIT coby zisk před úroky a zdaněním je asi nejčastěji využívaným finančním ukazatelem v anglofonních zemích. V těch zemích se EBIT vypočítá jako provozní výnosy (Operating Revenue) - provozní výdaje (OPEX). Některé zdroje pak k této hodnotě ještě (poměrně správně) přičítají jiné než provozní výnosy (non-operating income), což v intencích české VZZ označuje Mimořádný výsledek hospodaření (ve starší verzi výkazu).
Existují dva způsoby výpočtu EBIT. První metoda vychází z čistého zisku společnosti, ke kterému zpětně přičítá úrokové náklady a zaplacené nebo zaúčtované daně:
1. EBIT = čistý zisk + úrokové náklady + daně
2. EBIT = tržby z prodeje - Náklady na prodej a služby (COGS) - přímé náklady na prodané statky/ zboží- provozní náklady
EBIT vypočtený druhou metodou se vždy rovná provoznímu zisku definovanému podle GAAP. EBIT vypočtený první metodou se však od provozního zisku může lišit, pokud čistý zisk zahrnuje neprovozní výnosy a/nebo neprovozní náklady
EBIT je ukazatelem provozního zisku. To platí pro obě metody výpočtu (při uplatnění druhé metody nemusí být přesným odrazem). Eliminací vlivu úroků a daní ukazuje základní ziskovost podniku bez ohledu na kapitálovou strukturu společnosti nebo daňovou jurisdikci, ve které působí. Investoři mohou pomocí EBIT získat obraz o konkurenceschopnosti daného podniku a jeho potenciální investiční atraktivitě. EBIT lze použít k porovnání společností ve stejném průmyslovém odvětví, které mají různou kapitálovou strukturu nebo působí v různých daňových jurisdikcích.
Podle českých účetních standardů je jako výpočet EBIT nejčastěji použita následující definice vycházející z českých účetních výkazů:
EBIT = výsledek hospodaření po zdanění + daň z příjmu + nákladové úroky
EBIT (zisk před úroky a zdaněním) převedeno do českého prostředí lze tedy získat jako
EBT + nákladové úroky, a je jen na vás, který EBT (tedy jakým způsobem vypočítaný) použijete.
V českém účetním prostředí u některých firem se EBIT rovná nebo se blíží Provoznímu výsledku hospodaření. Ale takto to zjednodušit nelze, u firem s finančními náklady a výnosy může být rozdíl významný.
Například i Ministerstvo financí ČR zaměňuje ve svých dokumentech finanční analýzy jednotlivých let českého hospodářství EBIT s provozním výsledkem hospodaření. Ale samo správně upozorňuje, že je to určité zjednodušení, a k tomu takto přistupují kvůli chybějícím datům (jedná se o nákladové úroky), které má k dispozici. Proto pokud porovnáváte svoji hodnotu EBIT s daty MF ČR, měli byste s touto skutečností počítat.

EBITDA se více začala používat již v 80. letech 20. století, kdy se s její pomocí hodnotila schopnost společností nakládat se svými vlastními dluhy. Díky rozmachu jejího používání se stala ukazatelem, který srovnává výkony různých společností mezi sebou, bez ohledu na určitá specifika, která se mohou mezi jednotlivými společnostmi objevit. Důležité je, že vynechává z hodnocení úrokovou a daňovou sazbu z příjmu právnických osob, protože tu společnost nemůže ovlivnit a také se v každé zemi a v každém čase může lišit.
EBITDA je pro posouzení rentability společnosti zpravidla přesnější než výsledek hospodaření, ale i tak má významné nedostatky. Otázkou zůstává, zdali se EBITDA stala populární pro její užitečnost při porovnání rentability firem. Anebo proto, že je vypočtená hodnota EBITDA vždy významně větší než hodnota výsledku hospodaření a lépe se firmám (managementu firem) prezentuje. Ať již je pravda jakákoli, EBITDA je v současnosti jeden z nejpopulárnějších ukazatelů při analýze rentability firmy, a proto pokud s EBITDOU budete pracovat, měli byste znát níže uvedené nedostatky:
EBITDA se od EBIT liší tím, že nezahrnuje odpisy a amortizaci. Odpisy a amortizace (v češtině se často uvádí pouze jako odpisy) jsou účetní techniky, které rozkládají pořizovací cenu majetku na několik let, což vede k opakujícím se nákladům, které se každoročně odečítají od výnosů společnosti. Odpisy se uplatňují u dlouhodobého hmotného majetku, jako jsou stroje, zatímco amortizace se používá u nehmotného majetku, jako jsou patenty. Odpisy a amortizace nejsou peněžními výdaji a nemají vliv na likviditu společnosti. Nezahrnování odpisů a amortizace tak opět může investorům poskytnout srovnání výkonnosti zkoumané společnosti s ostatními společnostmi ve stejném odvětví.
Protože však nezahrnuje pohyby pracovního kapitálu, není ekvivalentní provoznímu cash flow, jak je definováno podle GAAP. Některé společnosti navíc vykazují upravený ukazatel (adjusted) EBITDA, který rovněž nezahrnuje různé jednorázové a mimořádné položky.
EBITDA je jako ukazatel ziskovosti užitečná zejména v odvětvích s vysokým podílem aktiv, kde jsou společnosti často vysoce zadlužené. U těchto společností mohou roční odpisy/amortizace a úrokové náklady spojené s těmito aktivy významně snižovat čistý zisk společnosti.
Existují dvě široce používané metody výpočtu EBITDA. První metoda vychází z čistého zisku a připočítává úroky, daně, odpisy a amortizaci:
1. EBITDA = čistý zisk + úrokové náklady + daně + odpisy + amortizace
Pokud počítáte ukazatel EBITDA z účetní závěrky společnosti, najdete si ve výsledovce čistý zisk, úrokové náklady a daně. Odpisy a amortizace se někdy uvádějí samostatně jako položky výkazu zisku a ztráty nebo výkazu peněžních toků. Případně mohou být sdruženy do provozních nákladů, v takovém případě je obvykle najdete v příloze k účetní závěrce.
Druhá metoda výpočtu vychází z EBIT vypočteného jednou ze dvou dříve popsaných metod a zpětně připočte odpisy a amortizaci. Vzorec je následující:
2. EBITDA = EBIT + odpisy + amortizace
EBITDA je do českých podmínek poměrně těžko převoditelná, neboť amortizaci zakoupeného zboží u nás zohledňují právě odpisy. Pokud však připustíme, že odpisy a amortizace jsou totéž, můžeme EBITDA získat jako EBIT + Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.
Podle českých účetních standardů je jako výpočet EBIT nejčastěji použita následující definice vycházející z českých účetních výkazů:
EBITDA = výsledek hospodaření po zdanění + daň z příjmu + odpisy + nákladové úroky
V praxi si však některé firmy tento ukazatel upravují podle svých potřeb, například počítají EBITDA podle následující formule:
EBITDA = provozní výsledek hospodaření + odpisy + změna stavu rezerv a opravných položek
Takto upravená EBITDA vyloučí z výpočtu daň z příjmů a finanční a mimořádné výnosy a náklady. Dále ve výpočtu zohlední zpravidla hlavní nefinanční položky výsledovky, odpisy a změnu stavu rezerv a opravných položek.
S obdobou provozního výsledku hospodaření se lze setkat například i v USA, a to v podobě tzv. Operating income. K jeho výpočtu však vede poněkud jiný vzorec respektující americké účetní standardy. Operating income se tak vypočítá jako rozdíl hrubého výnosu (gross income) neboli tržeb a provozních nákladů, tedy operating expenses neboli OPEX (prodejní, všeobecné a administrativní náklady {SG&A} a odpisy a amortizace). Provoznímu výsledku hospodaření se říká také provozní zisk (operating profit). Operating income však oproti Provoznímu výsledku hospodaření nepočítá s daněmi. Vypovídá o výši zisku realizovaného z běžných činností podniku.
Pokud chcete získat přehled o tom, jak se společnosti daří, je klíčovým ukazatelem provozní zisk. Provozní výnosy měří ziskovost hlavních obchodních operací společnosti po odečtení všech provozních nákladů. Ukazuje, jak efektivně dokáže společnost generovat hotovost ze svých obchodních operací. Díky vyloučení vlivu daní, úroků a jednorázových událostí, jako jsou akvizice a odpisy, pomáhá provozní příjem manažerům, investorům a věřitelům zaměřit se na základní prvky, které jsou jádrem podnikání společnosti.
Operating Income = Gross profit (hrubý zisk nebo tržby) - Operating expenses (provozní náklady, tedy prodejní, všeobecné a administrativní náklady {SG&A}) - Depreciation and Amortization (odpisy)
Provozní náklady zahrnují také náklady na prodané zboží (COGS). COGS jsou peníze vynaložené na výrobu a prodej výrobku. Do nákladů na prodej spadají například zásoby, suroviny, práce a marketing. Dobrým způsobem, jak zjistit, zda určitý náklad spadá nebo nespadá do této kategorie, je položit si otázku: Kdybychom nyní nevyráběli ani neprodávali žádný výrobek, byl by tento náklad stále nutný? Mzdy zaměstnanců, hypotéky, pojištění a služby je třeba platit, i když se neprodávají žádné výrobky. Pokud však společnost na určitou dobu pozastaví výrobu, nevzniknou jí náklady spojené přímo s výrobou - tyto náklady jsou COGS.
Do českého prostředí jej lze přenést opět jen volně. Nejčastěji by se mohl v českém prostředí počítat jako
Operating Income = tržby - provozní náklady (Náklady vynaložené na prodané zboží, Spotřeba materiálu a energie, Služby, Osobní náklady, Jiné provozní náklady) - odpisy

Čistý provozní zisk po zdanění (NOPAT) je potenciální peněžní zisk společnosti, pokud by její kapitalizace nebyla zatížena pákovým efektem, tj. pokud by neměla žádný dluh. Tento údaj nezahrnuje jednorázové ztráty nebo náklady; ty neposkytují pravdivý obraz skutečné ziskovosti společnosti. Některé z těchto poplatků mohou zahrnovat náklady související s fúzí nebo akvizicí, které, pokud jsou zohledněny, nemusí nutně ukazovat přesný obraz činnosti společnosti, i když mohou ovlivnit hospodářský výsledek společnosti v daném roce.
Analytici při posuzování společnosti jako investice sledují mnoho různých ukazatelů výkonnosti. Nejčastěji používanými měřítky výkonnosti jsou tržby a růst čistého zisku. Tržby představují vrcholové měřítko výkonnosti, ale nevypovídají o provozní efektivitě. Čistý zisk zahrnuje provozní náklady, ale také daňové úspory z dluhu. Čistý provozní zisk po zdanění je hybridní výpočet, který analytikům umožňuje porovnávat výkonnost společnosti bez vlivu finanční páky. NOPAT je používán analytiky a investory jako přesné a přesné měření ziskovosti pro porovnání finančních výsledků společnosti v celé její historii a ve srovnání s konkurencí.
NOPAT neboli čistý provozní zisk po zdanění je ale poněkud komplikovaným ukazatelem, a to i v anglofonní literatuře. Jen anglická verze Wikipedie uvádí hned dva různé vzorce. Ten první pracuje s přísně terminologickým přístupem, kdy od Operating Profit (což je často používaná alternativa k Operating Income) pouze odečte částku odvedenou na daních - tj. vynásobí jej závorku (1 - sazba DPPO) potažmo odečte částku zaplacenou na DPPO. Problém však spočívá v tom, že kupříkladu Investopedia, který tento vzorec taktéž používá, hovoří o tom, že NOPAT nezahrnuje daňové úspory plynoucí z odpočtu nákladových úroků. Jiné zdroje zase hovoří o tom, že NOPAT nebere v úvahu CAPEX (Capital Expenditure) neboli náklady (a ani úroky) na dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek.
1. NOPAT = Operating Income × (1 - Tax Rate)
kde: Operating Income = hrubý zisk snížený o provozní náklady
Při jiném způsobu výpočtu se z čistého zisku odečtou úrokové náklady a vlivy ostatních neprovozních činností (jednorázové zisky a ztráty), aby se dospělo k hodnotě, která se blíží hodnotě ročního zisku firmy.
2. NOPAT = (Net Income - after-tax Non-operating Gains + after-tax Non-operating Losses + after-tax Interest Expense)
NOPAT = (čistý zisk - neprovozní zisky po zdanění + neprovozní ztráty po zdanění + úrokové náklady po zdanění). NOPAT nezahrnuje jednorázové ztráty a jiné jednorázové náklady, protože ty nepředstavují skutečnou, průběžnou ziskovost podniku.
NOPAT se tedy už v domácím prostředí definuje různě a o to hůře se pak převádí do prostředí českého. Můžete tak vzít v úvahu například Provozní výsledek hospodaření ovšem s tou aproximací (nepřesností), že původní NOPAT nezohledňuje odpisy dlouhodobého majetku anebo můžete použít českou alternativu pro EBIT a odečíst od něj Daň z příjmů.
Do českého prostředí se dá NOPAT nejspíše převést jako:
1. NOPAT = Operating Income × (1 - sazba daně z příjmu)
kde Operating Income = tržby - provozní náklady (Náklady vynaložené na prodané zboží, Spotřeba materiálu a energie, Služby, Osobní náklady, Jiné provozní náklady) - odpisy
nebo
2. NOPAT = EBIT - dan z příjmu
kde EBIT bude počítán např. EBIT = výsledek hospodaření po zdanění + daň z příjmu + nákladové úroky


FinAnalysis je nástroj, který propojuje teorii s praxí.
Neumaierová Inka: Řízení hodnoty, Praha: VŠE, 1998, 137 s., ISBN 80-7079-921-8
Kislingerová Eva: Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 8071795291.
Neumaier Ivan - Neumaierová Inka: Výkonnost a tržní hodnota firmy, Grada, 2002, 215 s., ISBN 80-247-0125-1
Miloslav Synek, Heřman Kopkáně, Markéta Kubálková: Manažerské výpočty a ekonomická analýza, Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., 2009, 320 s., ISBN 978-80-7400-154-3
https://finex.cz/ebit-a-ebitda-co-je-to/
https://managementmania.com/cs/
https://www.grantthornton.cz/clanek/vysledek-hospodareni-bezneho-obdobi/
https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/analyticke-materialy-a-statistiky/analyticke-materialy/
Kompletní průvodce finanční analýzou firmy